Šumava

Šumava se táhne v délce asi 190 km podél hranic Česka, Bavorska a Rakouska. Na rozdíl od Krkonoš nebo Jeseníků nemá ostré hřebeny – je to spíš plochá hornatina s rozsáhlými pláněmi, rašeliništi a lesy, která na české straně pozvolna klesá do podhůří. Nejvyšší horou celého pohoří je Velký Javor (Großer Arber, 1456 m) v Bavorsku, na české straně je nejvyšší Plechý (1378 m) nad Novou Pecí. Velkou část území chrání Národní park Šumava, vyhlášený v roce 1991, s rozlohou 685 km² je největším národním parkem v Česku. Za hranicí na něj navazuje Národní park Bavorský les.

Kde lyžovat

Šumava nemá jedno velké středisko, ale několik menších areálů rozptýlených po celém pohoří. Velikostí sjezdovek se nevyrovná alpským střediskům, zato tu bývá klidněji a k velké části areálů se dá dojet z Prahy, Plzně nebo Českých Budějovic za pár hodin.

• Skiareál Lipno (Kramolín) – největší areál na české straně. Má asi 13,4 km sjezdovek a 8 lanovek a vleků v nadmořské výšce 738–900 m. Asi 72 % tratí je modrých, takže je to dobrá volba pro rodiny a začínající lyžaře. Lipno je známé i bruslařskou dráhou na zamrzlé přehradě, která má při dostatečně silném ledu až 11 km.
• Špičák (Železná Ruda) – nejvyšší a nejprudší z velkých areálů, 860–1 202 m. Nabízí přes 7 km sjezdovek, 8 lanovek a vleků a nadpoloviční podíl červených tratí. Sedí spíš zkušenějším lyžařům.
• Zadov-Churáňov – 8 lehkých až středně těžkých sjezdovek o celkové délce asi 4,5 km, 2 lanovky a 5 vleků. Hlavně je to ale centrum běžeckého lyžování.
• Hochficht (Rakousko) – hned za hranicí u Nové Pece, s 28 km sjezdovek a 9 lanovkami a vleky. Česká strana Šumavy nemá nic srovnatelného, a tak sem jezdí hodně Čechů z jižní Šumavy a od Lipna.

Kromě toho tu najdete řadu menších vleků pro děti a začátečníky, například v Hartmanicích, Kašperských Horách nebo kolem Železné Rudy. Jejich aktuální provoz ověřte přímo u provozovatelů, protože se rok od roku mění.

Běžky jsou na Šumavě silnější než sjezdové lyžování. Náhorní pláně kolem Kvildy, Modravy, Horské Kvildy a Zadova leží vysoko a sníh tu vydrží dlouho. Jen v okolí Zadova-Churáňova je přes 50 km upravovaných stop, odkud vede trasa do Kvildy a dál k pramenům Vltavy. Upravené stopy najdete také kolem Lipna a Železné Rudy.

Léto a výlety

V létě je Šumava hlavně pro pěší turistiku a cyklistiku. Terén je většinou mírný, takže se tu dají najezdit dlouhé trasy bez velkého převýšení.

• Ledovcová jezera – Černé a Čertovo jezero u Železné Rudy, Plešné jezero pod Plechým. Výstup na Plechý od Plešného jezera je jeden z nejoblíbenějších výletů na jižní Šumavě.
• Pláně a rašeliniště – okolí Kvildy, Modravy a Horské Kvildy s naučnými stezkami, prameny Vltavy a slatěmi.
• Údolí Vydry – stezka podél řeky mezi Antýglem a Čeňkovou pilou patří k nejnavštěvovanějším místům národního parku.
• Lipno – přehrada s cyklostezkami a in-line stezkou kolem břehu, vodními sporty a Stezkou korunami stromů vysokou 40 m. Nad Lipnem jezdí v létě lanovky.
• Špičák – v létě lanovka pro pěší, rozhledna a jeden z nejznámějších bikeparků v Česku.
• Boubín – prales a rozhledna nad Kubovou Hutí, kousek od Vimperka.

Na území národního parku platí pravidla pohybu: v nejcennějších zónách se smí chodit jen po značených cestách a některé trasy jsou sezonně uzavřené. Před výletem se proto podívejte na aktuální informace Správy NP Šumava.

Kde se ubytovat

Výběr základny záleží hlavně na tom, jestli jedete lyžovat, na běžky, nebo na letní výlety.

• Lipno nad Vltavou a Frymburk – nejlepší volba pro rodiny s dětmi. Na jednom místě je sjezdovka, aquapark, přehrada i cyklostezky. Najdete tu hodně apartmánů a hotelů s wellness. V sezoně patří k dražším lokalitám.
• Železná Ruda a Špičák – základna pro sjezdaře, s areálem Špičák přímo nad městem a Bavorskem za hranicí. Dobře se odsud dá jezdit k Černému a Čertovu jezeru.
• Kvilda, Horská Kvilda a Modrava – nejvýše položené obce, ideální pro běžkaře a pro letní pěší a cyklistické výlety po pláních. Ubytování je spíš menší, v penzionech a horských chatách, a v zimě je dobré rezervovat dopředu.
• Kašperské Hory a Srní – klidnější základna na severní straně parku s dobrým dosahem na Modravu, údolí Vydry i k menším vlekům.
• Vimperk, Prachatice a Volary – města na okraji hor, většinou levnější, s lepším vybavením (obchody, restaurace) a dobrou dostupností na Zadov, Boubín i k Lipnu.
• Nová Pec a Horní Planá – jižní Šumava u Lipna s blízkostí Plechého a rakouského Hochfichtu.

Wellness hotely se soustřeďují hlavně kolem Lipna a v Železné Rudě. Levnější ubytování hledejte spíš v podhůří než v obcích uvnitř národního parku.

Doprava

Autem je Šumava od Prahy dostupná po D4 a dál přes Strakonice a Vimperk nebo přes Písek a Prachatice. Na západní Šumavu se jezdí přes Plzeň a Klatovy, na jižní přes České Budějovice a Český Krumlov. V zimě počítejte s tím, že silnice na pláně (Kvilda, Modrava, Zadov) bývají zasněžené a parkoviště u areálů o víkendech zaplněná.

Vlakem se dá dojet do Železné Rudy po trati z Plzně přes Klatovy až do Železné Rudy-Alžbětína. Na Lipno vede regionální trať z Rybníka přes Vyšší Brod do Lipna nad Vltavou. Do vnitrozemí Šumavy (Vimperk, Volary, Prachatice) jezdí vlaky a autobusy z Českých Budějovic.

Uvnitř národního parku jezdí v sezoně víkendové zelené autobusy, například na trase Železná Ruda – Prášily – Modrava – Kvilda nebo Horská Kvilda – Kvilda – Bučina. Kola berou s sebou, takže se dá jet jedním směrem na kole a zpátky autobusem. Další linky vedou na Šumavu z Plzně a Českých Budějovic. Jízdní řády se každý rok mění, proto je před cestou ověřte u dopravce nebo v IDOS.